|
| |
|
|
Ekonomické aspekty chovu prasat
Hanáková, Šárka
Práce se zaměřuje na analýzu chovu prasat a jeho trhu v České republice v posledních letech. Zaměřena je na problematiku spojenou s výrobou jatečných pra-sat. Rozebrány jsou význam, historie chovu a současná situace na území České repub-liky. Dále je práce zaměřena na ekonomické hledisko, kdy je rozebráno zpeněžování, cenový vývoj a zahraniční trh. V poslední řadě práce obsahuje dotační politiku.
|
|
|
Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
KOMOSNÝ, Michal
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65. Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva. Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva. Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.
|
|
|
Porovnání velikosti plochy ustájení na zdravotní stav a masnou užitkovost prasat ve výkrmu
KOHOUT, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na vliv zdravotního stavu a masné užitkovosti v porovnání s plochou ustájení. Nejprve řeší veškeré vlivy na chov prasat, v následující části se seznámíme s vybraným zemědělským podnikem, ve kterém pokus probíhal. Hala s pokusem má lepší výsledky v celkových ztrátách, v konverzi a v průměrné spotřebě na krmný den. Kontrolní hala dosáhla lepšího průměrného přírůstku. Závěr práce poukazuje na výsledek pokusu s navrženým opatřením ke zlepšení efektivity masné užitkovosti a zdravotního stavu.
|
|
| |
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Vyhodnocení výrobní měrné emise skleníkových a zátěžových plynů z vybraného chovu prasat
PROKOP, Tomáš
Náplní této závěrečné diplomové práce je vyhodnocení výrobní měrné emise skleníkových a zátěžových plynů z vybraného chovu prasat umístěného v obci Hodětín nedaleko Bechyně, Jihočeský kraj. Práce se zaměřuje na chovnou halu, kde jsou odděleně umístěné březí prasnice a prasnice kojící včetně selat. V práci proběhlo celkem 6 měření, která jsou dále porovnána mezi sebou a s nejnovějším vydáním referenčního dokumentu BREF. V práci jsou zodpovězeny zadané otázky a vybraný zemědělský podnik je zhodnocen dle zásad "Správné zemědělské praxe" dle dostupných BAT technik, uvedených téže v referenčním dokumentu BREF. Roční období hraje pro posuzování a vyhodnocování jednotlivých měření určitou roli. V zimních obdobích je koncentrace amoniaku vyšší z důvodů méně častého větrání, zapříčiňuje nízkou teplotu a vysokou vlhkost v chovné hale. Tyto dva základní aspekty jsou popsány a je vysvětleno, proč tomu tak je a proč pracovníci přistupují k tomuto řešení nastalé situace. Na závěr jsou uvedeny takové metody a doporučení, které mají přispět k nižším emisím ve vybraném chovu prasat.
|
|
|
Lateralita v sociálním a lokomočním chování prasat domácích (Sus scrofa f. domestica)
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda prasata projevují lateralitu v sociálním chování, a to zejména lateralitu rotačních pohybů v herním chování a při sociálních interakcích a dále prozkoumat, jak je tato lateralita ovlivněna dalšími faktory, obzvláště možností hravého chování v ontogenezi, personalitou a dalšími sociálními i mimosociálními faktory. Případně zda se zjištěná míra laterality mění v závislosti na sociální situaci (hra/agrese) a je ovlivněna příslušností k vrhu. Toto chování jsem zkoumala pro 64 prasat z 16 vrhů z videonahrávek sociálního chování. Pro každé prase jsem zaznamenávala prováděný herní prvek a preferenční stranu. Pro individuální herní prvky jsem nezjistila žádnou preferenci rotace na úrovni populace a pouze slabou tendenci individuální laterality. Pro sociální herní prvky jsem prokázala slabou populační tendenci pro preferenci vlevo avšak pouze pro skupinu více si hrajících prasat. Hlavním přínosem této práce je zjištěná symetrie v provádění individuálních herní prvků, a naopak zjištěná lateralita na úrovni populace pro sociální herní chování. Jelikož lateralita hravého chování zatím zkoumána nebyla je možné, že tato symetrie je pro individuální herní prvky typická a může mít hlubší význam. Naopak stranová preference v sociálním chování živočichů je známá, ačkoliv...
|
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Hlukové emise v chovu prasat na výkrm
HAVEL, Milan
Tato diplomová práce se zabývá hlukovými emisemi způsobenými chovem prasat na výkrm. Teoretická část obsahuje popis hospodářského významu chovu prasat v České republice. Dále popisuje hluk a jeho vliv na životní prostředí, účinky hluku na člověka a zvířata, využití nejlepších dostupných technologií (BAT) k jeho snížení v chovech prasat a hygienické limity. V praktické části jsou popsány objekty s chovem prasat, měřící technika a použité metody výpočtů vlastního měření hluková zátěže. Získaná data jsou znázorněna v grafech, u každého měření je provedena statistická analýza. Dalším bodem je porovnání výsledných hodnot s hygienickými limity.
|
host ::
RSS.